Pevná cena webu
Představme si typickou situaci, nemusí se jednat o poptávku na web, ale o cokoli podobného i mimo online marketing.
Požadované práce se co možná nejpřesněji předem specifikují a nacení hodinovou sazbou. Dají se k tomu přirážky, kdyby náhodou bylo třeba slevit, nebo bychom se náhodou netrefili, nebo přirážka typu „co to snese“. Takto se to zabalí a předá klientovi. Pak se to doladí, někdy zlevní a dáme se do práce.
Jednoduše řečeno to může být spousta zbytečné práce hned na začátku.
Jak to asi dopadne? Většinou „dobře“, dodavatel se napakuje, klient přeplatí a dostane něco co možná ani nepotřeboval, ale všichni jsou spokojení :-).
Může to ale dopadnout i špatně a poměrně často i dopadá. Z pohledu dodavatele méně často. Může to být vlivem špatného odhadu, nebo nepřesné specifikace a pak se na tom propálí kalhoty. Stejný výsledek nastane pokud se klientovi příliš povolí uzda a dělá se, co nebylo domluveno, v dobré víře, že už je to ta poslední věc nad rámec.
Z pohledu klienta to špatně dopadá častěji. Za poměrně za krátkou dobu se zjistí, že to, co bylo zadáno, není to, co je úplně potřeba. Uvědomění si omylu v době, kdy je rozestavěno nebo v horším případě hotovo. A zároveň doplnění o požadavky na kompletní změny s tím, že to nemá stát nic navíc. To končí zastavením spolupráce. A nebo výrazným navýšením původního rozpočtu či vícepracemi. Pro obě strany je tohle nepříjemná záležitost.
Jak to tedy může v praxi vypadat jinak?
Pracovat na partnerském přístupu a flexibilně. Jinak řečeno dle odpracovaných hodin. Stanoví se hodinová sazba, základní specifikace, orientační rozpočet a jde se do toho. Nemůže to zabrat více než několik hodin.
Co při flexibilní práci odpadá:
- řešení víceprací při potřebě něco udělat jinak
- řešení podrobné specifikace
- nedělá se, co se dohodlo, ale co je potřeba
- řešení slev na začátku
- podrobné nacenění
- umělé navyšování hodin
Jednoduše řečeno jsou zakázky buď levnější, nebo dražší nežli u pevné ceny, ale každopádně výrazně přínosnější.
Ovšem není všechno zlato, co se třpytí:
- je třeba si důvěřovat
- mít přístup k záznamům trackingu o provedené práci
- stanovit si a hlídat si strop
- pravidelně komunikovat
Pokud s někým spolupracujete delší dobu, většinou to do tohoto typu spolupráce dospěje a jde o oboustranně poctivý přístup, nikdo nechce nikoho „ojebat“.
Důležité je také podotknout, že takto se nespolupracuje jen u větších projektů, ale u všeho. Takto funguje pravidelná správa i jednorázový servis takto funguje.
Představme si, že přijedeme do autoservisu a něco nám cvaká v levém předním kole nového superba. Neprobíhá to tak, že technik s Vámi sjedná pevnou cenu a domluví se na ceně třeba 15.000,- protože to může být klidně celá poloosa, nebo náprava. A tuto částku klient přesně za 2 dny po vrácení auta zaplatí.
Probíhá to ale jinak, a to tak, že technik nám odhadne práci do 10.000,- s tím, že pokud by se mělo o více než 20% navýšit, předem nám zavolá a nechá si to schválit. Potom se na auto podívají a zjistí, že máme sjeté desky, opraví se a vyjde to na 3.000,- materiál a 1.500,- práce. Celkem 4.500,-.
V tomto případě by se do tohoto čísla předem nikdo netrefil a ve většině případů by pak na tom pak tratil klient.
Mohlo by to být i naopak. Zjistilo by se, že je zničená poloosa a opravy by stála 28.000,-. Pak by na tom při pevné ceně výrazně tratil servis.
Tak se prosím o ty pevné ceny nesnažme a pojďme poctivě pracovat!